Váš prohlížeč nemá povoleny cookies, tímto může být negativně ovlivněna funkčnost webových stránek Laskomat.cz.
Doporučujeme Vám si je povolit.
Návod pro Váš prohlížeč: Internet Explorer, Mozzila Firefox, Google Chrome, Opera, Safari

facebookgoogle plustwitterpinterest
vršek
spodek
vršek
laskomat
Laskomat je i na Twitteru!
spodek
vršek
spodek
Seznamka

Jak jsem zhubla 13 kg "Výstavní dekolt není optimální výbava!"

Jak jsem zhubla 13 kg "Výstavní dekolt není optimální výbava!"
Foto: Photopin
Autor: Bond.girl. XXL dle námětu Mirky Novotné

18. červenec 2014 10:24

Vánoce mám úspěšně za sebou a do roku 2011 jsem se překulila s úctyhodnou váhou. Ani jsem si neuvědomila, nebo nechtěla uvědomit, jak se mi postava mění, plíživě přibyla tu oblinka, tu bochánek, tu špíček. Bránila jsem místa na těle, kde jsem měla několik centimetrů navíc a říkala si „Jsi holka krev a mlíko, hubená nikdy nebudeš, máš krásná prsa, ještě by ti mohly hubnutím spadnout a zmizet“. Až takhle jsem byla zatížena na svůj výstavní dekolt, který je pro mého přítele k nakousnutí.

Slovo sport jsem nesnášela, pamětliva potupy na základní škole, potící se spolu se spolužáky v zatuchlé tělocvičně. Při slovu fitness má fantazie pracovala naplno. Nekonstruktivní představy plné strachu, jak budu při cvičení nemotorná, směšně trapná a fyzicky ,,na štíru“, mou odvahu udupávaly do země.

Musela jsem si přiznat kila navíc. Došlo mi, že pokud chci vypadat a cítit se lépe, je potřeba se podívat svým tukovým polštářům zpříma do očí. Příteli, rodině a kamarádkám jsem oznámila, že jdu do sebe a začnu na sobě makat. Překvapil mě jejich nadšený souhlas, což mě utvrdilo v tom, že jsem obelhávala sama sebe. Věřte, není nic jednoduchého se svléknout z kůže a vidět se očima jiných lidí! Nejvíc mi pomohla podpora přítele, který mě posiloval v mém odhodlání. Začalo to příjemnými nákupy v obchodě se sportovním oblečením, když vypustit duši při sportu, tak barevně sladěna :-)

Nejprve jsem vsadila na tělesnou aktivitu. Nevěřila jsem zázračným čajům ani tobolkám. Rozhodla jsem se, že budu běhat. Běh mi přišel jako dobrý způsob, jak zhubnout. Zdraví mi to dovolovalo, kolena zatím statečně nesla mou váhu. Běžecká trasa nedaleko domu mi navíc poskytovala několik variant. Načetla jsem si, že je třeba běhat alespoň 45 minut bez přestávky, hlídat si tepovou frekvenci, která by měla být k váze, věku a mé chabé kondici přibližně 135 tepů za minutu.

Ještě teď si pamatuji na krušné začátky. Statečně jsem dorazila na běžeckou trať s výrazem borce v olympijské přípravce. Poprvé jsem běžela asi 25 minut a byla jsem na smrt! Potkávala jsem běžce, kteří mě předběhli o dvě kola, aniž by se orosili. V mdlobách jsem zahlédla maminku na inlinech s kočárkem a buldočkem. Pes měl výraz jako já, oči krvavé, jazyk na podbradku a těžkopádně lapal po dechu! V mrákotách jsem se doplazila k bytu, zhroutila se na gauč a 3 hodiny se vzpamatovávala. Celé mé tělo procházelo změnami, které nebyly vždy jen pozitivní. Bolesti svalů, které jsem znala jen z anatomického atlasu, otlaky a puchýře na nohou. Záhy jsem pochopila, že výstavní dekolt není pro běh optimální výbava. Sportovní podprsenky jsem testovala v kabince rytmickým poskakováním. Bojím se zeptat, co si prodavačka myslela, když se kabinka otřásala a vydávala zvuky podobné rozjíždějící se lokomotivě.

Tušila jsem, že začátky nebudou lehké, ale nechtěla jsem se vzdát bez boje, ustoupit pohodlnosti a sebelítosti. Cítila jsem, že k běhu musím přidat i změnu stravovacích návyků. Sebekriticky jsem se podívala na to co a kdy jím. Ráno bez snídaně, kterou jsem vyměnila za pár minut spánku navíc. Na oběd nebyl čas, takže jsem často jedla první velké jídlo až v 15 hodin. Odpoledne hladová nakoupit v marketu a domů, dokonat dílo stravovací zkázy. Začala jsem pít dostatečné množství vody místo slazených nápojů a džusů. Dbala jsem na to, abych jedla 6 x denně malé porce. Donutila jsem se o jídle na další den přemýšlet. Sladké jsem nahradila zdravějšími müsli tyčinkami. Jedla jsem libové maso bez příloh a raději k tomu přikusovat zeleninu. Nevyužila jsem služeb žádného profíka na výživu. K mému údivu jsem měla pocit sytosti, tělo se zklidnilo pravidelnými dávkami jídla a cítila jsem se plná energie.

Stalo se neuvěřitelné, po necelém měsíci drilu 3 x týdně jsem prodloužila běh na 45 minut. S každým dalším týdnem jsem dobu běhu prodlužovala, cítila jsem, jak mě běhání bavízlepšuje mou kondici. Potkávala jsem sice i nadále běžce, ale dokázala jsem už vyloudit úsměv tajného společenství sportujících lidí. Po 3 měsících jsem běhala 1 hodinu 20 minut v kuse. Zpočátku jsem si naivně myslela, že jen běhání bude stačit na to, abych vypadala dobře. Bylo potřeba zpevnit měnící se tělo, vytvarovat problematické partie, vyrýsovat svaly, o nichž jsem neměla ani tušení. Hledala jsem individuální služby profesionálů, které nebudou poskytovány v hromadných fitness továrnách. A světe div se, našla jsem! Začala jsem cvičit pod vedením dvou fitness trenérů. Na mém úspěchu při formování postavy měl lví podíl Dominik Zeman a Jan Jirkal.

Koloběh fitness cvičení a pravidelného běhání pro mě začal být postupem času natolik časově náročný, že jsem se rozhodla pro trénink v domácím prostředí. Bylo to skvělé rozhodnutí! Fitness trenér Pavel Vidner ke mě jezdil domů, dohlížel na to, abych při cvičení nedělala chyby, které snižují výsledný efekt. Obrovskou výhodou byla i časová úspora, aniž by se to negativně odrazilo na účinku cvičení.

Hrdě prohlašuji, že kombinace pohybu a vyvážené stravy se stala základem mé změny. Těší mě nejen obdiv přítele a rodiny, ale i přátel, pro které jsem se stala rádcem v otázkách cvičení a zdravého životního stylu. Občas zhřeším i porcí milované zmrzliny, protože vím, že stačí jen dát si o sérii cviků navíc. Po roce a půl pohybu a změn stravovacích návyků jsem shodila neuvěřitelných 13 kg! Mám se ráda, žiju aktivně, jsem plná energie, cítím se ve skvělé formě. Navzdory těžkým začátkům nelituji ani jediné kapky potu, protože byla odměněna skvělým výsledkem!

Názor odborníka Davida Babůrka (trénér a reprezentant ve Fitness): Celý článek vystihuje obavy a vůbec pocity mnoha lidí z aktivního pohybu jako takového, ať už se jedná o běh nebo fitness. Dokonale výstížné je uvědomění si skutečnosti, kde asi tyto předsudky vznikly. I když určitě, jak u koho. Ano, povinné tělocviky na školách opravdu dost často odradí mnoho lidí už v mládí a později se sportu nechtějí jakkoliv oddávat. Maximálně jako diváci nebo čtenáři sportovních časopisů, které sice navádějí ke cvičení, ale i tak v mnoha lidech to může vytvořit pocit nedosažitelnosti vytoužených cílů, ať jsou jakékoliv. Přitom opravdu stačí ,,jen" překonat předsudky a udělat první krok. Protože tím se dají věci do pohybu a člověk zpravidla ztratí ostych a pak se diví proč si démonizoval vše kolem pravidelného sportováni nebo vlastní postavy. Přiznávám, začátky bývají náročné, ale to platí u jakékoliv lidské činnosti.Takže zkušenost máme v tomto ohledu všichni bez výjimky. Když si to uvědomíme pak je sportování i pro člověka jakkoliv nesportovního více dosažitelné. Důležité ale je, aby jste dali šanci v první řadě sami sobě a pak i někomu kdo se tím vším zabývá dnes a denně, tedy umí správně nasměrovat a pomoci v začátcích. Pomoc trenéra nebo i dietologa (často v jedné osobě) je nesmírně důležitá, vyhnete se přetrénování a mnoha chybám jak ve formě tréninku tak odhadnutí vlastních možností. Zvlaštní důležitost má i celková životospráva. Tohle vše slečna Mirka udělala, ať vědomě nebo nevědomě, v každém případě dobře. Prostě měla odvahu udělat krok do nepohody a to se vyplatilo jako všechny kroky do trochu té nepohody. Já se klaním a doufám, že se najde víc lidí, kteří to dokážou pokud mají pocit, že by chtěli něco změnit, způsob myšlení je začátek a posléze třeba svou postavu nebo ,,jen" kondici, nejlepe obojí!

3 Fotografie
Jak jsem zhubla 13 kg "Výstavní dekolt není optimální výbava!" 1
David Babůrek
Běhání
Další články